|
|
Boží království v synoptických evangeliích jako předmět a zdroj naděje
Sluka, Jiří ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Práce má tři hlavní části, jednu o Božím království, druhou o naději a třetí o vztazích mezi Božím královstvím a nadějí. První část hledá všechny výskyty slova "království" v Novém zákoně a zkoumá rozdíly mezi výrazy "Boží království", "nebeské království" a "Otcovo království". Poté věnuje pozornost významu a obsahu pojmu Boží království. Část zabývající se nadějí představuje historické i soudobé definice naděje, její typy podle psychologických výzkumů posledních dvou desetiletí, hledá rozdíl mezi předmětem a zdrojem naděje, popisuje specifika naděje křesťanské a hledá příčiny, proč se slovo "naděje" nevyskytuje v evangeliích. Práce v další části definuje 16 tříd výroků o Božím království v synoptických evangeliích, rozděluje jednotlivé verše do skupin a hodnotí je podle jejich vztahu k naději. Nachází principy nazvané stavební kameny křesťanské naděje, jež se opírají o Boží království představené Ježíšem v synoptických evangeliích. Dále z výsledků vyvozuje přínos naděje pro člověka při úsilí o vstup do Božího království. Práce také předkládá některé evangelní verše o Božím království, které svým obsahem účinkují proti naději - nebo tak aspoň vypadají. Hledá vysvětlení, zda tento paradox je reálný nebo pouze zdánlivý. Závěr práce shrnuje všechny typy zjištěných souvislostí mezi Božím královstvím a...
|
|
|
Příběhy Ježíšových uzdravení hluchých a slepých v synoptických evangeliích
Jurkulák, Petr ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu uzdravování v synoptických evangeliích. Nemoc a s ní spojené utrpení je jev, s kterým se v průběhu svého života setkává každý člověk. Na nemoc a utrpení můžeme nahlížet z mnoha různých úhlů pohledů, zkoumáním tohoto fenoménu se zabývá mnoho vědeckých disciplín. V této práci je pozornost soustředěna na význam, smysl a vnímání nemoci z lidského a teologického hlediska. Východiskem práce jsou úryvky ze synoptických evangelií, které pojednávají o nemoci a zázračném uzdravení chorob smyslů člověka. Perikopy jsou rozděleny podle druhů smyslových postižení. Biblické události nám přinášejí inspiraci, jak vnímat rozličné životní situace v souladu s Božím záměrem. Jsou to modelové situace, ze kterých čerpáme poučení a inspiraci ve svém životním příběhu. V úvodu práce jsou představeny pojmy hřích, utrpení a nemoc z pohledu Starého zákona a Nového zákona. Další pojednání pak přináší pohled na uzdravení nemocných jako potvrzení Ježíšova Božství a pravosti Ježíšova učení. Je zde zmíněno i uzdravování Ježíšovými učedníky. Hlavním středobodem práce jsou exegeze perikop zakončených shrnutím hlavních myšlenek daného tématu. Práce je zakončena pohledem na význam nemoci a uzdravení pro náš duchovní život. Klíčová slova Ježíš, hřích, nemoc, postižení, utrpení, smrt, zázrak, odvaha,...
|
|
|
Naděje a beznaděj v kontextu sebevražedných pokusů
PŘEVRÁTILOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá nadějí a beznadějí v kontextu sebevražedných pokusů. Teoretická část práce se věnuje popisu sebevražd a sebevražedným pokusům, motivům a teoriím sebevražd a její hlavní část je věnována beznaději a naději a jejich proměně před a po posledním sebevražedném pokusu. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu s použitím pěti hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány s mladými ženami, jež mají za sebou jeden či více sebevražedných pokusů, které se odehráli před jedním až pěti lety. Cílem výzkumu je zmapování individuálního prožívání každé respondentky zejména s ohledem na pocity naděje a beznaděje. Data byla zpracována pomocí případové studie pro lepší pochopení pocitů naděje, beznaděje a jejich proměně.
|
|
|
Respekt k důstojnosti člověka jako základ kvality sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
PODLIPNÁ, Martina
Práce se zabývá kvalitou péče o duševní zdraví, jejímž základním předpokladem je respekt k důstojnosti člověka. Nejprve je charakterizováno etické a právní ukotvení důstojnosti člověka. Dále jsou shrnuty etické zásady vztahující se k důstojnosti člověka, formulované v etických kodexech jednotlivých profesí zastoupených v multidisciplinárním týmu poskytujícím služby lidem s duševním onemocněním. V další části jsou popsány vybrané přístupy k práci s touto cílovou skupinou - klinický a rehabilitační model péče. Poté je představen na zotavení zaměřený přístup v péči o duševní zdraví. Zotavení z duševního onemocnění je pojato jako psychologický proces, v němž lidé usilují o důstojný život. Tento proces má čtyři pružné fáze - naději, zplnomocnění, odpovědnost za sebe sama a smysluplné životní role. V závěrečné pasáži jsou zhodnoceny přínosy a úskalí na zotavení zaměřeného přístupu v souvislosti s důstojností lidí s psychickým onemocněním. Tento přístup naplňuje základní předpoklad kvality sociální práce, kterým je respekt k důstojnosti člověka. Potenciální úskalí nespočívá v principech na zotavení zaměřeného přístupu, ale v jejich případném špatném uchopení.
|
|
|
Bolest, utrpení a zlo v životě adolescenta
JAROŠOVÁ, Magdaléna Lucie
Diplomová práce popisuje bolest, utrpení i zlo a také období adolescence, jak je patrno z názvu. Je zde popsán vývoj léčby bolesti, její aspekty, psychoterapie. Následuje psychologický pohled na bolest a náboženský pohled na bolest. V kapitole adolescence vývoj fyzické, duševní, sociální i spirituální složky, následován rizikovými faktory v adolescenci. V empirické části se práce věnuje kvalitativnímu výzkumu hledajícímu odpověď na výzkumnou otázku "jak vnímají mladí lidé v období rané adolescence proces setkání se s bolestí a utrpením, a jaké mechanismy používají k jejich zvládání".
|
|
| |
|
|
Environmentální východiska filosofie naděje
Malá, Adéla ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Slaninka, Michal (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Text vysvětluje fenomén naděje z fenomenologického hlediska, jde o explanaci naděje a její porozumění v kontextu lidského života. Naději známe z křesťanského pohledu, jako spásu, odpuštění, naději na věčný život. V postmoderní době se proměnilo lidské bytí a naději je třeba promyslet v nových souvislostech. Nabízí se otázka, co je ve skutečnosti naděje. Ač se to nezdá důležité, pochopení naděje a jejího rozlišení je podmínkou dobrého života jednotlivce i společnosti. Naděje nesmí být iluzí ani pouhým každodenním doufáním ve splnění našich přání. Naděje je především konání, není to kapitulace a rezignace. Pravá, transcendentní naděje se rodí v hluboké krizi, bolesti, opuštění, přichází k nám v trpělivosti, v aktu přijetí, smíření. Naděje je vědomí budoucnosti navzdory skutečnosti. Naděje je vytrvalost, pokora a tajemství. Naděje je radost, je to síla, která k nám přichází z neidentifikovatelného místa, ale rozlévá se všude. Naděje se vztahuje i k bytí celku světa, k odpovědnosti za zachování podmínek života na Zemi, k důstojnému a plně prožitému životu jednotlivců. Naděje jako praktický důsledek ve výchově a vzdělávání.
|
|
|
Etické aspekty pronájmu dělohy neboli surogátního mateřství
Huruglicová, Monika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce "Etické aspekty pronájmu dělohy neboli surogátního mateřství" rekapituluje historický vývoj a současnost v oblasti náhradního mateřství. Zaměřuje se na etické aspekty a nástrahy této instituce. Náhradní mateřství je pro mnoho párů jedinou možností k početí vlastního dítěte. Musíme brát v potaz aspekty, které mohou narušit životy všem zúčastněným osobám. Etika, právo a psychologie zde hrají velkou roli. Má se žena smířit s tím, že v životě člověk nemůže mít vše? Jak se na tuto situaci dívá křesťanská církev a teologové obecně? Dítě se nachází mezi dvěma matkami a nese si psychologické a psychiatrické následky po zjištění, že matka, která je porodila, dá "své" dítě po narození jiné matce. Je etické sdělit dítěti pravdu? Tato otázka a mnoho dalších etických otázek vyvstává v instituci náhradního mateřství a některým z nich se budu věnovat. Klíčová slova Pronájem dělohy, surogátní mateřství, neplodnost, náhradní matka, svědomí, naděje, nepřijetí, altruismus
|
|
|
Téma naděje v díle Josepha Ratzingera
Mikluš, David ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Z poměrně rozsáhlého teologického díla Josepha Ratzingera nejprve vyhledáme významnější texty pojednávající o tématu naděje. Nasbírané materiály prostudujeme a pokusíme se o jejich rozbor, posouzení a porovnání. Cílem našeho snažení je zachytit základní myšlenkovou linii Ratzingerovo pojetí naděje. Tuto jeho základní myšlenkovou reflexi se budeme snažit dát do kontrastu s jinými myšlenkovými pojetími, se kterými se během svého života střetl a které se pokoušeli naději nesprávně či jednostranně interpretovat. Budeme tedy rozebírat především Ratzingerovy texty z doby jeho akademického působení. Dále texty, kdy byl prefekt Kongregace pro nauku víry pozván, aby jako profesor přednášel na daná témata. V metodickém postupu se ale budeme snažit rozlišovat texty před- resp. po- příchodu na kongregaci. Protože téma naděje blízce souvisí se soteriologií a eschatologií, budeme se těmito tématy také okrajově zabývat. Eschatologie se pak v praktickém smyslu pojí s politologií. Na závěr bychom shrnuli základní východiska správného pojetí naděje Josepha Ratzingera - profesora a porovnali bychom je s východisky encykliky Spe salvi, kde pojetí naděje popisuje Joseph Ratzinger - Benedikt XVI.
|
|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
host ::
RSS.